Petr Pithart

doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c.
Petr Pithart v roce 2023
6. předseda vlády České republiky (v rámci federace)
Ve funkci: 6. února 1990 – 2. července 1992
Prezident	Václav Havel
Předchůdce	František Pitra
Nástupce	Václav Klaus
Místopředseda federální vlády M. Čalfy
Ve funkci: 13. února 1990 – 27. června 1990
Prezident	Václav Havel
1. a 3. předseda Senátu Parlamentu České republiky
Ve funkci: 18. prosince 1996 – 16. prosince 1998
Předchůdce	úřad vznikl
Nástupkyně	Libuše Benešová
Ve funkci: 19. prosince 2000 – 15. prosince 2004
Předchůdkyně	Libuše Benešová
Nástupce	Přemysl Sobotka
1. místopředseda Senátu Parlamentu České republiky
Ve funkci: 15. prosince 2004 – 26. listopadu 2008
Předchůdce	Přemysl Sobotka
Nástupkyně	Alena Gajdůšková
Místopředseda Senátu Parlamentu České republiky
Ve funkci: 16. prosince 1998 – 19. prosince 2000
Ve funkci: 26. listopadu 2008 – 28. října 2012
1. senátor za obvod č. 44 – Chrudim
Ve funkci: 23. listopadu 1996 – 28. října 2012
Předchůdce	úřad vznikl
Nástupce	Jan Veleba
Poslanec České národní rady
Ve funkci: 7. června 1990 – 4. června 1992
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci: 30. ledna 1990 – 5. června 1990
Stranická příslušnost
Členství	KSČ (1959–1968) OF (1989–1991) OH (1991–1992) KDU-ČSL (od 1998)
Nestraník
v Senátu	za KDU-ČSL (1996–1998)
Narození	2. ledna 1941 (83 let) Kladno Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Choť	Drahomíra Pithartová
Děti	syn David a dcera Klára
Příbuzní	Anežka Pithartová (vnučka)[1] Prokop Pithart (vnuk)[1]
Alma mater	Univerzita Karlova
Profese	politik, politolog, pedagog, překladatel, právník a publicista
Ocenění	Právník roku (2018) Řád bílého dvojkříže 2. třídy (2018) Cena města Brna (2021) velkokříž Řádu Bílého lva (2023) Čestné občanství města Kladna … více na Wikidatech
Commons	Petr Pithart
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Pithart (* 2. ledna 1941 Kladno) je český politik, spisovatel a právník věnující se politologii a historii, označovaný za jednoho z „otců zakladatelů“ české politiky a ústavnosti. V letech 1990 až 1992 byl předsedou české vlády v rámci federace, poté dvojnásobným předsedou a dlouholetým místopředsedou Senátu Parlamentu České republiky, v němž zasedal v období 1996 až 2012 za chrudimský obvod. Po sametové revoluci působil do červnových voleb 1990 jako poslanec kooptovaný do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Další dva roky byl členem České národní rady.

Do roku 1968 byl členem KSČ. V období normalizace se stal signatářem Charty 77 a vykonával dělnické a úřednické profese. Od sametové revoluce se angažoval v Občanském fóru, po jehož rozpadu v roce 1991 byl místopředsedou Občanského hnutí. V roce 1998 vstoupil do KDU-ČSL.